King of Asia 2014

Článek napsala Terka Svobodová

Když jsme plánovali cestu na Altaj, Vasil nás požádal o přihlášení na závod King of Asia, jehož je každoročně organizátorem. Našla jsem si příslušný web, shlédla video z loňské akce, vyděsila se a vyplnila své údaje čistě nezávazně.

Právě jsme se vrátili z prvního vícedenního výletu na řekách Karagem a Argut do base-campu na řece Čuje. Těžko jsem vstřebávala čerstvé zážitky a cloumala se mnou euforie, že jsem ani necítila únavu. Podařilo se mi po večeři vyburcovat pár lidí a ti se mnou popojeli kousek nad kemp, odkud začíná ženská finálová trať. Po třech dnech pádlování na těžko jsem v lodi vezla akorát házečku a měla jsem pocit, že přelétávám vlny a válce. Zaplatila jsem startovné a šla spát.

Ráno probíhalo klasické ruské zdánlivé zmatkování, nicméně nakonec se přes padesát závodníků i s doprovodem setkalo asi 15 km níže po proudu, u polorozpadlého dřevěného mostu, na úseku zvaném Begemot. Tam už stálo modré šapitó s býky, z pod kterého se ozývala elektronická hudba snoubící se s ruchem elektrocentrály, a všude panovala uvolněná atmosféra. Muži měli seznam postupujících do finálového sjezdu jasný už z předchozího dne. Dnes se k nim mohli přidat i vítězové kajak-crossu a hromadného sjezdu „Chinese race“.

Na programu byl nejprve kvalifikační sjezd žen. Desítka holek se nás sešla na startu, necelých 100m nad mostem. Od minulého týdne voda dost klesla a trochu jsem podcenila první vlno-válec zvaný The Hippo. Po rychlém eskymáku jsem se vrátila do lajny a s časem dvou minut jsem byla v cíli, asi 150m pod posledním stupněm. Tam už čekal UAZ, naložil postupně všechny dopádluvší závodnice a odvezl nás zpátky na start ke druhé jízdě. Tento servis jsem vřele uvítala, neboť na mě dolehla únava z multi-daye v plné síle a při chůzi se mi podlamovaly kolena. Druhou jízdu jsem předvedla jako přes kopírák, jen o pět vteřin pomaleji. Moje jediné myšlenky byly vrátit se do kempu, sníst spoustu jídla a spát. Zpráva, že postupuji do zítřejšího finále z prvního místa, do mě ale vlila nové síly.

Mezitím probíhaly dramatické boje v kajak-crossu mužů, kdy se čtveřice se vrhaly z mostu do probublané vody. Koho si Hroch nepodržel, ten mohl pokračovat přes tři přesazené touch-bannery do cíle na zkrácené trati a diváci mohli sledovat napínavé situace až do konce. Tak hlasité kulisy umí vytvořit snad jen ruští fanoušci. Po krátké pauze se děvčata z první rozjížďky připravila ke startu z mostu. Trochu mě udivilo, že jsme se měly dotknout pouze jednoho banneru v cíli, ale aspoň pošetřím zbytky sil. V první rozjížďce jsem měla štěstí, brzy jsem vyjela z propěněné vody a s náskokem si doplula pro postup. Následovalo semifinále malčíků a chvíli po nich jsme se šprickovaly k finálové jízdě my, děvušky. Tentokrát se mi seskok tolik nevydařil a musela jsem otáčet loď po proudu. To už přede mnou mazala pryč Luciša. V touze ji dohnat jsem se nechala chytit vracákem, opět musela otáčet zpátky do proudu a jen tak tak uhájila druhé místo. Vrátila jsem se k mostu ve chvíli, kdy o vítězi v kajak-crossu bylo rozhodnuto, ale diváci bouřlivě povzbuzovali soutěžící speciální kategorie: nafukovací panna vs. nafukovací želva. To je pouze střípek z dílny RiverZoo, za touhle partičkou vtipných a přátelských vodáků fakt stojí za to odcestovat. Podle harmonogramu následoval Chinese race. Šla jsem okoukat strategii na start mužů a zaujal mě styl „klokan“. Na břehu se nás seřadila šestice holek a na pokyn „Go!“ jsme přiběhly k lodím. Já jsem předvedla okoukaný skok sounož do kajaku, který mě rovnou odvezl do proudu, a po nasazení špricky spěchala vstříc hroší tlamě. Ta mě tentokrát pouze trochu přibrzdila a do cíle jsem se dostala opět s pohodlným náskokem.

Druhý soutěžní den byl za námi a ten následující se odehrával ve spodní soutěsce Mažoj. Nejprve soutěžili muži v úseku od peřeje Prezidium až po Ruské klouzačky (Ruských gorok). Nás pět finalistek trpělivě čekalo nad peřejí Mališ. Při prohlídce válce jsem měla dojem, že s klesající vodou se stal méně průjezdným. Mališ se mi podařil objet, ale byla to taková bleskovka, že jsem naprala nenápadný válec od ním „na komoru“. Po rychlém eskymáku jsem opět práskla do koní vstříc dalším peřejím. Tu druhou jsem překonala podle plánu, ale v té třetí, Zajsan, jsem zapomněla kudy. Za prvním válcem jsem dostala hodiny a druhý válec objela pozadu. Měla jsem pocit, že se to všechno odehrává hrozně rychle a nevím, kde se zrovna nacházím. Vlastně to nebyla vůbec špatná lajna, jelikož jsem následně mohla pohodlně stihnout přejezd doprava a pokračovat v krasojízdě přes dva menší válce. Finišovala jsem s půlminutovým náskokem před druhou Lucišou Hollou ze Slovenska. Třetí v pořadí se umístila Ruska Alla Sidorova. V mužích všechna tři místa na bedně brali Rusové.

Po vyhlášení vítězů následovala večeře, místní kuchtičky vykouzlily v obrovském hrnci na ohni tradiční plov, a po té se strhla mohutná party, zpestřená zábavnými soutěžemi. Účast na této akci byla neuvěřitelným zážitkem, na který se dlouho vzpomíná, a to nejen z hlediska kulturního, ale i díky povaze lidí, kteří se tu sešli už popáté. Více se o historii závodu O královskou korunu Asie můžete dočíst na webu pořadatele.

Další fotky jsou zde s laskavým svolením Yulie Davydové

Story by Tereza Svobodová

When we were planning our Altay trip, Vasily Porsev invited us to compete at the King of Asia extreme race, which he’s been organizing for couple years now. I found the event’s website, watched a video from the previous year, scared myself and tentatively filled out the registration form.

We just got back from our first multiday trip on the Karagem and Argut rivers to the event’s base camp on the Chuya river. I was slowly absorbing fresh experience and was so hyped that I hardly felt any fatigue. I had a quick dinner and managed to get some kayakers for an evening run on the women’s final course. After three days in a loaded boat I now only had to carry a throwback so I felt like flying over the waves and holes. I paid the registration fee and went to sleep.

Next morning there was typical Russian chaos but in the end, more than fifty competitors and their support were ready some 15 kms downstream by an old wooden bridge, on the so-called Begemot section. Blue tent with bulls was already there, sound of electronic music coming from inside was mixing with sound of generator providing power for the event and there was a relaxed atmosphere all around. Although men’s roster for superfinal had been known since previous day, today, boatercross and chinese race winners would join the list today.

The day would start with women’s qualifications. Ten girls met at the start, some 100 meters above the bridge. Water level has dropped since last week and I slightly underestimated the first hole/wave called the Hippo. After a quick roll I got back on the line and reached the finish line, set some 150 metres below the last drop, with two minutes on the stopwatch. A UAZ was waiting there already to take us back for the second run. I really appretiated such a service as all the fatigue from the multi-day finally got me and I could barely walk straight. My second run was quite the same, just 5 seconds slower. I could only thing about going back to camp, eating a lot of food and sleeping. But finding out I was in the finals with the best time I was now full of energy.

In the meantime, dramatic fights could be seen in the men’s boatercross, where four boaters at a time jumped from the bridge into the Hippo. Those who weren’t held by the Hippo, continued downstream through three staggered touch banners and spectators could watch many dramatic heats. I guess only Russian spectators can create a scene so loud. After a short break, first women’s heat prepared on the bridge. I was surprised that there was only a final touch banner but at least I could save some energy for tomorrow. I got lucky in the first heat to come fast out of the Hippo and got into the finish with a nice lead. Afterwards, there was a men’s semi-finals a then us girls brought our boats to the bridge once more for our finals. This time I didn’t manage to jump off the bridge so well, resurfaced facing upstream having to turn. By that time, Lucisa was already going away fast. Trying to go fast, I made another mistake, got caught by an eddy and barely got the second place. When we got back to the bridge, men’s final was already over, but spectacors were loudly cheering up special category – rubber doll VS rubber tortoise. That’s only a small piece of all the fun from the RiverZoo, this group of funny and friendly paddlers is really worth to travel to. Last event of the day was the Chinese race. I went to see the guys to study their tactics and the “kangaroo” style got me. Six of us girls lined up on the river bank and with the “Go” signal we ran to our boats. I performed just-learned jump with both legs straight into my boat which slid me into the current so I was already floating down while putting on my sprayskirt. The Hippo only slowed me down this time and once more I got to the finish line with a nice lead.

Second competition day was over and the next and final one took place in the lower Mazoy gorge. It begun with the men’s superfinals starting below the Presisidum rapid and finishing below the Roller Coaster rapid. Five of us girls waited anxiously at the Malish rapid. The hole looked stickier with less water, but I managed to avoid it only to hit the next hole into its meat. After a quick roll I hurried down towards following rapids. Second one went according to my plan but I forgot the line in the third one, the Zajsan. Got spinned at first hole and went backwards along the second one. Everything went so fast and I didn’t know where I am. Actually the line wasn’t that bad as I could easily make a ferry to the right and charge on through another smaller holes. I finished with a 30 second lead before Lucisa Holla of Slovakia and Alla Sidorova of Russia came third. Russians took all the medals in the men’s category.

After a winners ceremony, delicious dinner – the traditional plow was served and afterwards a huge party with funny games begun. Participating in this great event was incredible experience long to remember for its cultural aspect but also for all great people who gathered here for the fifth time already. For more information about the King of Asia extreme race, visit the event website.

Additional photos courtesy of Yulia Davydova